Symboly a tradice Velikonoc
Velikonoce zná každý, ale každý je slaví trochu jinak. Pod tímto názvem si lidé představují různé zvyky, obyčeje i osobní tradice. Přesto existují některé, které jsou nejčastější – a právě v našem kraji také nejznámější. Patří mezi ně například zdobení kraslic, pletení pomlázek, pečení velikonočního beránka nebo svěcení kočiček. Každý z těchto symbolů v sobě nese svůj vlastní význam a dohromady vytvářejí kouzlo svátků jara.
Symboly:
Beránek
V židovské tradici představoval beránek Boží stádo, které vede Hospodin. Židé na Velikonoce pojídali beránka jako připomínku svého vysvobození z Egypta. V křesťanství je beránek jedním ze symbolů Ježíše Krista, neboť podle víry je právě on obětovaný za spásu světa.
Kříž
Kříž je nejdůležitějším z křesťanských symbolů, protože Kristus byl odsouzen k smrti ukřižováním. Tento trest patřil k nejkrutějším a nejponižujícím, a právě proto je kříž symbolem oběti i vítězství.
Vejce
Velikonoční vajíčko je symbolem nového života. V mnoha kulturách představuje plodnost, život a vzkříšení. V lidové tradici se objevuje zvyk vajíčka malovat a zdobit. V křesťanském výkladu je vejce vnímáno jako obraz zavřeného hrobu, z něhož Kristus vstal, a zároveň jako symbol nesmrtelnosti.
Zajíček
Velikonoční zajíček nemá původ v křesťanství, ale sahá až do pohanských rituálů, kdy byl symbolem jara a plodnosti. Dnes je spojován především s moderní tradicí, kdy dětem přináší sladkosti.
Pučálka
Tradičním velikonočním pokrmem byl naklíčený hrách zvaný pučálka. Připravoval se naklíčením hrachu, který se poté prudce opékal na másle. Jedl se na slano se solí a pepřem, ale také na sladko s rozinkami. Pučálka byla oblíbená zejména v postním období a nesla i symbolický význam – byla pokrmem, když se očekávaly námluvy a návštěvy ženicha.
Jidáše
Jidáše jsou pečivo z kynutého těsta stáčené do motaných tvarů. Nejčastěji mají podobu válečku, který symbolizuje provaz Jidáše, apoštola, jenž Krista zradil. Pečou se na Zelený čtvrtek jako připomínka této události.
Mazanec
Mazanec je tradiční obřadní pečivo, které se zadělává na Bílou neděli. Má původně okrouhlý tvar se znamením kříže. Dříve se připravoval spíše naslano ze sýra a vajec, později se rozšířila sladká varianta ze stejného těsta jako vánočka. Mazanec symbolizuje slunce a nový začátek.
Tradice
Lidové zvyklosti spojené s Velikonocemi se místně liší a v každém kraji mohou mít trochu jinou podobu. Vzhledem k jejich časové blízkosti ke křesťanským Velikonocím a zároveň k jarní rovnodennosti je pravděpodobné, že mnohé z těchto tradic mají svůj původ už v pohanských oslavách příchodu jara.
Sazometná středa
Na Sazometnou (škaredou) středu se tradičně vymetaly komíny. Podle lidového obyčeje se nesmí člověk mračit ani škaredit, jinak se prý bude mračit po všechny středy v roce.
Zelený čtvrtek
Na Zelený čtvrtek bylo zvykem časně vstát a omýt se rosou, aby lidé byli zdraví. Hospodyně musela ještě před východem slunce zamést dům a smetí odnést na křižovatku – věřilo se, že se tak vyhne blechám v domě.
Velký pátek
Na Velký pátek se lidé myli v potoku, aby se jim vyhýbaly choroby. Chlapci se potápěli pro kamínek ze dna, který pak hodili levačkou za hlavu, aby je nebolely zuby. Bylo zakázáno prát prádlo (věřilo se, že by se namáčelo do Kristovy krve) i pracovat na poli či v sadu, aby se nehýbalo se zemí.
Bílá sobota
Na Bílou sobotu se z ohořelých dřívek vytvářely křížky a nosily na pole pro dobrou úrodu. Popelem z posvěceného ohně se posypávaly louky. Zvykem bylo také uklízet a bílít obydlí.
Boží hod velikonoční
Na Boží hod velikonoční probíhalo svěcení pokrmů – beránka, mazance, vajec, chleba a vína. V tento den se pekli velikonoční beránci.
Velikonoční pondělí
Velikonoční pondělí patří tradičně pomlázce a hodování. Chlapci chodí dům od domu s pomlázkami z vrbového proutí, zdobenými stuhami. Šlehají dívky a vinšují, za což dostávají malovaná vajíčka nebo jiné dobroty.
Zdroj fotografií: Pixabay
