Karel IV, náš Největší Čech

„Budete-li nenáviděti lakomství, poplyne vám bohatství; k němu však nepřikládejte srdcí svých, ale shromažďujte si poklady moudrosti, neboť v jejím vlastnictví jest mnoho panování.“ Toť slova naši největší osobnosti českých dějin, Otce vlasti Karla IV, který byl v anketě Největší Čech, zvolen za největší osobnost českých dějin.

Smutné dětství Karla IV.

14. května 1316 spatřilo světlo světa malé princátko, které dostálo do vínku odvahu, moudrost a lásku ke svému národu. Jeho rodiče, Eliška Přemyslovna a Jan Lucemburský ho v bazilice sv. Víta nechali pokřtít, a dostal jméno po svém „velkém dědovi“, Václav. Stejně jako každé dítě, si musel malý Václav přát trávit se svými rodiči společný čas, poznat jejich náklonnost, být milován a objímán. Ale právě o tento cit byl ochuzen. Už v pouhých 4 měsících svého života, byt odejmut z matčiny náruče a dán do péče šlechtici Vilému Zajíci z Valdekana na hrad Křivoklát.

 

Radost, že může na počátku roku 1319 trávit společný čas se svou matkou na hradě Loket, netrvá dlouho. Zanedlouho poté je však jeho matka Eliška Přemyslovna donucená odjet na Mělník, a teprve tří-letého syna, uvězní jeho otec Jan do hradního sklepení bez jediného okna, aby pomocí šlechty nebyl dosazen na trůn místo něho. Po 6 měsících tráveném v těchto krutých podmínkách byl odvezen na hrad Křivoklát, kde sice bez vazby, ale stejně jako zajatec pobýval až do roku 1323. Jan Lucemburský se tímto zřejmě chtěl chránit, neboť případný odboj proti němu, mohl syna Václava prohlásit za krále. Se svou matkou se mohl setkat až po třech letech, těsně před odjezdem do Francie.

Přístup otce ke svému synovi se změnil roku 1323, kdy ho povolal do Paříže na královský trůn, kde měl projít řádnou výchovou a oženit se. Oženil se v sedmi letech, s údajně stejně starou dívkou Markétou, zvanou Blanka z Valois. V den svatého biřmování přijímá nové jméno Karel, které ho provází po celý život.

 

 

V Paříži navštěvuje univerzitu, která byla v té době špičkovým vysokým učením v oboru teologie a filozofie. V 17 letech se princ rozhodne vrátit zpět do Čech. I když na toto místo nemá moc hezké vzpomínky, vábením své rodné země podlehne. Zde je také hrob jeho matky, která skonala na tuberkulózu roku 1330. A tak mladý princ říjnu roku 1333 překročí české hranice.

Kralování Karla IV.

Karel se do Čech vrátil takřka bez žádné moci a byl závislý na svých společnících z řad šlechty. Protože v těch dobách byl Pražský hrad naprosto zdevastován, musel Karel nejdříve pobývat v měšťanských domech na Starém městě. Jeho otec Jan Lucemburský udělil Karlovi titul markraběte moravského. Tak vlastně začalo v českém státě lucemburské dvojvládí otce a syna. Mladý markrabě se brzy chopí iniciativy, ale na českého krále je korunován až v roce 1347, po smrti svého otce Jana Lucenburského, který zahynul roku 1346 v bitvě u Kresčaku. V témže roce byl Karel korunován na římského krále v Bonnu jako Karel IV.

A právě rokem 1348 se začíná psát nová kapitola pro náš národ, neboť se Karel v mnohém přičinil k rozmachu České země. Založil kostel Panny Marie Sněžné jako součást karmelitánského kláštera, klášter na Slovanech, Nové Město pražské. Vydal základní státoprávní listiny a zakládací listiny pražské univerzity se čtyřmi fakultami, která byla vůbec první univerzitou na severu Alp, a roku 1348 položil základní kámen ke hradu Karlštejn. Založením Nového Města pražského se Praha stala skutečným velkoměstem a jedním z největších měst Evropy. Položil rovněž základní kámen ke Karlovu mostu. Stalo se tak 9. července 1957.

 

 

Manželky a potomci Karla IV.

Rok 1348 je však provázen i osobní tragédii, kdy mu umírá jeho první žena Blanka z Valois, s niž má Karel 2 dcery, Marketu a Kateřinu. Blanka byla jedinou ženou, kterou Karel skutečně miloval.

V roce 1349 uzavírá sňatek s druhou manželkou Annou Falckou v Bacharachu, se kterou má později jediné dítě, syna Václava, který však umírá jako nemluvně. Anna sama pak zemřela roku 1353.

Třetí manželkou Karla IV se stala, několik měsíců po úmrtí jeho druhé ženy, patnáctiletá Anna Svídnická, která mu porodila dvě děti. Dceru Annu a vytouženého syna Václava. Annino úmrtí 11. července 1362 vedlo k uzavření příměří mezi Karlem a jeho rivaly, vévodou Rudolfem IV. a uherským králem Ludvíkem.

Čtvrtou manželkou Karla IV se stává Alžběta Pomořanská, která společně s Karlem v Římě založila špitál pro české poutníky. S ní má Karel celkem šest dětí. Nejstarší dcera Anna se provdala za anglického krále Richarda II., Markéta za norimberského purkrabího Jana III. ze Zolernu, dva synové zemřeli ještě jako kojenci. Syn Zikmund se stal uherským, římským a nakonec i českým králem, poté co z něj svrhl bratra Václava IV, Mladší Jan zdědil Zhořelecké vévodství.

Svou životní pouť dokončil jednoho listopadového večera roku 1378. Tehdy se celou ztichlou Prahou ozýval hlas zvonů, aby oznámil, že zemřel jeden z největších panovníků českého státu.