Málokdo ví, že 11. březen je v kalendáři každoročně zapsán jako Evropský den mozku. Jeho založení inicioval český neurovědec profesor Josef Syka, který se zabývá především neurofyziologií sluchu, fungováním sluchového systému a vlivem hluku na člověka.
Cílem Evropského dne mozku je zvýšit povědomí veřejnosti o úspěšných výzkumech mozku, nejnovějších trendech i objevech. Odborníci prezentují své poznatky na konferencích a přednáškách. V České republice tuto akci zajišťuje Akademie věd ČR. Mezi často probíraná témata patří například zpracování bolesti, chutí, vnímání obrazu či přenos sluchových informací.
Význam mozku pro život
Mozek je nejméně probádaný orgán, bez kterého by žádný živočišný druh nepřežil. Řídí celou nervovou soustavu a podílí se na všech tělesných funkcích – od činnosti srdce, přes řeč a pohyb, až po myšlení.
Umístění: uložen v lebeční dutině, která jej chrání před zraněním.
Hmotnost: přibližně 1300–1400 gramů, tedy asi 2 % tělesné hmotnosti.
Počet neuronů: 50–100 miliard, které přenášejí a zpracovávají informace.
Mozek můžeme zjednodušeně rozdělit na mozkový kmen, mezimozek a koncový mozek. Anatomicky se však člení na: prodlouženou míchu, varolův most, střední mozek, mozeček, mezimozek a koncový mozek. Každá část má specifickou funkci a zajišťuje určité tělesné pochody.
Mozkomíšní mok – skrytý ochránce mozku
Uvnitř mozku se nacházejí čtyři mozkové komory. Mezi nimi a prostorem kolem mozku a míchy proudí likvor (mozkomíšní mok).
-
Celkový objem: asi 150 ml.
-
Denní produkce: 450 ml.
Likvor se tedy kompletně obmění přibližně třikrát denně.
Mozek spotřebuje více energie než kterýkoli jiný orgán – asi 1/5 veškeré stravy, kterou zkonzumujeme. I proto je hlava teplejší než zbytek těla.
Strom života v našem mozku
Na řezu mozečkem vidíme uspořádání šedé a bílé hmoty, které připomíná rozvětvený strom. Proto se mu poeticky říká strom života. V malém mozku se nacházejí gangliové buňky připomínající drobné stromečky.
Stejně jako koruna stromu vypovídá o jeho vyzrálosti, i my můžeme rozvíjet svůj život do krásné „koruny myšlenek“ – v souladu našich slov a činů.
Věděli jste například, co odborné studie prokazují? Je dokázáno, že pokud budeme mozek dobře trénovat, bude nám fungovat na plný výkon navzdory věku. Nečinnost mozku neprospívá, a čím méně ho budeme používat, tím rychleji nám může „zakrnět“. Aby se tak nestalo, můžeme sami procvičovat svou hlavu. A nemusíte nikam chodit.
Procvičovat mozek můžete i v pohodlí svého domova, třeba v náručí houpací sítě či v prostorách pracovny, před sebou psací stůl. Mezi nejlepší techniky patří procvičování paměti a to například tak, že si budeme chtít zapamatovat slova nové písně, telefonní čísla rodinných příslušníků nebo různé pracovní informace.
Procvičovat pozornost můžeme jednoduše – změnou věcí, které provádíme rutinně. Můžete se třeba sprchovat a druhou rukou si čistit zuby anebo si zkuste v prostorách ložnice obléct pyžamo po tmě. Důležitá je četba rozmanitých textů, hlasité čtení náročného textu nám stimuluje centrálu rychlého myšlení, a pokud umíme cizí jazyk, přepněme si alespoň tu a tam vysílání v něm. Je velmi prospěšné dát mozkové buňky do pohybu něčím novým a překvapivým, protože fungují na principu zájmu. Nezapomeňte Však ani na pravidelný spánek v bezpečí kvalitní postele, neboť během spánku se vyplavují z mozku toxické látky, které se v něm nahromadily během dne.
A ještě jeden TIP na závěr: jezte vlašské ořechy – pro mozek jsou super :-).
Mějte krásný den.
Váš Nábytek v kostce
Zdroj - foto: Pixabay.
