Duha je okouzlující přírodní jev, který svou nenapodobitelnou nádherou dokáže fascinovat každého. Objevuje se pouze za určitých podmínek a bohužel jen na velmi krátký čas. Možná vás napadlo spočítat, kolik má barev – je jich šest, směřujících od vnějšího okraje duhy směrem k vnitřnímu vždy ve stejném pořadí: červená, oranžová, žlutá, zelená, modrá a fialová.
Odjakživa se lidé snažili vysvětlit vznik a princip duhy. Předvědecká vysvětlení byla velmi různorodá – pro některé národy byla duha znamením naděje a smíření, pro jiné symbolem démonických sil. Podle Bible například duha představuje symbol božské dohody se Zemí, zaručující, že už nikdy nedojde k zhoubné potopě.
Duha – vědecké vysvětlení a vznik barevného jevu
Jedním z prvních téměř vědeckých vysvětlení duhy se ve starověkém Řecku pokusil podat Aristoteles (384–322 př. n. l.), který ji vysvětloval jako odraz slunečních paprsků na deštném mraku. První moderní vědecké vysvětlení, založené na principech geometrické optiky, předložil francouzský učenec René Descartes (1596–1650), objevitel zákonu lomu světla.
Jak duha vzniká
Duha se objevuje při dešťové přeháňce téměř na jejím konci. I když ještě mírně prší, sluneční paprsky ozařují kapky deště, ve kterých dochází k lomu, rozkladu a odrazu světla. Výsledkem je barevný oblouk na obloze, který můžeme pozorovat na opačné straně než svítí Slunce. Čím jsou kapky větší, tím je duha jasnější a zářivější.
Každá duhová barva má odlišný index lomu, a proto se paprsky vycházející z dešťových kapek koncentrují pod mírně odlišnými úhly, což vysvětluje barevné pruhy duhy. Červené světlo se láme nejméně, fialové nejvíce, proto jsou krajními barvami duhy. Pořadí barev zůstává stále stejné: fialová nejvnitřněji, postupně modrá, zelená, žlutá, oranžová a červená na vnějším okraji.
Sekundární duha
Paprsky světla mohou být uvnitř kapky odraženy vícekrát, což vytváří tzv. sekundární (vedlejší) duhu. Ta se objevuje výše než primární duha a má opačné pořadí barev, protože vzniká druhým odrazem světla. Sekundární duha je méně výrazná, protože při každém odrazu dochází k zeslabení intenzity světla.
Proč má duha kruhový tvar?
Běžně pozorujeme duhu jako oblouk, a jednou z nejčastějších odpovědí na otázku, proč tomu tak je, bývá: „protože Země je kulatá“ nebo „protože Slunce je kulaté“. Tyto odpovědi však nejsou správné. Vždyť když pozorujeme duhu v malém vodopádu, sotva její tvar může ovlivnit kulatost Země.
Správná odpověď je, že duha má tvar kruhového oblouku, protože kapka vody má tvar koule. Paprsky světla dopadají na kapku nejen v jedné rovině, ale ve všech rovinách, proto vidíme duhu jako oblouk symetrický kolem osy, kam směřuje pozorovatelův stín vrhaný Sluncem. Z vysokých kopců či z letadla je tak pozorovatelná duha jako uzavřený kruh.
Duha a barvy v Nábytku v kostce
I my v Nábytku v kostce si rádi hrajeme s barvami duhy. V našem sortimentu najdete nejen fialovou, zelenou, modrou, bílou či hnědou, ale i barvy přírodní, které skvěle ladí s interiéry. Nahlédněte k nám a objevte právě tu barvu, která je vám nejbližší.
Zdroj fotografií: Pixabay
