Také už se těšíte na jaro? Na chvíli, kdy nás první sluneční paprsky zahřejí na tváři a připomenou, že zimní královna předala vládu?
Není nic krásnějšího než si posedět na zápraží vlastního domu, nechat se unášet zpěvem ptáků a pozorovat, jak se den za dnem stromy, keře i tráva zbarvují do jarní zeleně. Příroda rozkvétá a květiny hýří pestrou paletou barev, která každým rokem znovu a znovu bere dech.
Jaro je také neodmyslitelně spjato s Velikonocemi – svátkem, jehož symboly tvoří malovaná vajíčka, zajíčci, beránek a pomlázka.
Ale víme vůbec, proč se Velikonoce slaví?
Velikonoce jsou vůbec největším křesťanským svátkem, spojeným s památkou a zmrtvýchvstáním Ježíše Krista. Toto období je zároveň bohaté na lidové tradice vítající jaro, které však mají s náboženským významem jen volnou souvislost.
Na rozdíl od Vánoc nemají Velikonoce pevně stanovené datum – jsou tzv. pohyblivým svátkem, jehož termín se odvíjí od prvního úplňku po jarní rovnodennosti.
Datum Velikonoc vychází z židovského svátku Pesach, který se slavil 14. dne měsíce nisan, tedy právě v den prvního jarního úplňku.
Jak jsem již zmiňovala, Velikonoce jsou největším křesťanským svátkem, kdy si připomínáme smrt a zmrtvýchvstání Ježíše Krista.
Poslední týden postního období se nazývá Pašijový týden a každý den má svůj název a význam:
-
Modré pondělí
-
Šedivé úterý
-
Škaredá středa – den, kdy Jidáš zradil Ježíše
-
Zelený čtvrtek
-
Velký pátek – den smutku, kdy byl Ježíš odsouzen a ukřižován
-
Bílá sobota – den, kdy byl Ježíš uložen do hrobu
-
Velikonoční neděle – oslava zmrtvýchvstání
Oslava Velikonoc trvá 50 dní a vrcholí svátkem Seslání Ducha svatého – Letnicemi. 40. den po Velikonocích připadá na slavnost Nanebevstoupení Páně, která připomíná Ježíšův výstup do nebe a jeho oslavení u Otce.
Hody, hody, doprovody…
Velikonoce nejsou jen největším křesťanským svátkem, ale také svátkem jara, spojeným s veselím a oslavami. V dnešní době je jejich součástí i komerční nabídka – prodávají se čokoládové ozdoby, pomlázky, velikonoční pohledy či cukroví v podobě beránků, zajíčků a vajíček.
V českých zemích má však hlubokou tradici především koledování a pomlázka. Na Velikonoční pondělí ráno obcházejí muži a chlapci domácnosti svých známých a šlehají ženy a dívky ručně pletenou pomlázkou z vrbového proutí. Pomlázka bývá spletena až z 24 proutků, dlouhá od půl do dvou metrů, s pletenou rukojetí a barevnými stužkami.
K Velikonocům patří i nejznámější česká velikonoční koledu:
„Hody, hody, doprovody, dejte vejce malovaný. Nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám snese jiný…“
Ačkoli může být pomlázka pro ženy někdy bolestivou záležitostí, jejím pravým smyslem není ženu pokořit. Naopak má vyjadřovat zájem mužů o ženy a vyšlehání je symbolem zdraví a plodnosti. 🙂
No, ale ruku na srdce – mnohé Češky by možná raději přivítaly anglický zvyk, kdy se role obrátí: ženy přivazují muže k židlím a jejich propuštění vykupují penězi.
Zdroj fotografií: Pixabay
