Masopust a masopustní karneval.

Také v tom máte trošku zmatek a nemáte tušení, kdy se vlastně masopust slaví, a co je to za svátek? Jelikož jsme na tom stejně, pokusíme se pro vás získat pár informací, abychom sobě i Vám, toto veselí trošičku přiblížili. Tak tedy….

Pod jménem Masopust se ukrývá vlastně celé období od tří králů (6. ledna) až do začátku doby postní, kdy masopust vrcholí bujarými masopustními oslavami. I Přestože nemá Masopust s církevními tradicemi nic společného, neobejde se datum jeho přesného určení, bez nadvlády církevního kalendáře. Doba postní je stanovena přesně na dobu 40 - ti dní před Velikonočními svátky, počínaje popeleční středou, která předvelikonoční postní období zahajuje. A jelikož Velikonoce jsou pohyblivým svátkem, je i období Masopustu proměnlivé, tudíž se období masopustní neděle může pohybovat v rozmezí od 1. února až do 7. března. Masopustu se lidově říkává také ostatky, fašank, voračky či prostě a lidově karneval. Slovo karneval pochází údajně z italského slova „carne levare“, což v překladu znamená „dát pryč maso“.

Příprava na masopust podle tradic začínala ve čtvrtek před masopustní neděli, tudíž má i tento den svůj název – Tučný čtvrtek anebo Tučňák. V tento den se má člověk údajně co nejvíce najíst, aby byl celý rok při síle a měl hodně energie. Původně se hodovalo hovězí, jehněčí a zvěřina, až od 19. století nastoupila obliba zabijaček a tradiční vepřové pečeně s knedlíky a zelím, zapíjené pivem. V té době se také začala za masopustní jídlo považovat i pečená husa.

Hlavní masopustní zábava však začala až o masopustní neděli, kdy se po bohatém obědě všichni mohli věnovat tanečním zábavám, které se obvykle protáhly až do rána. Pro každý kraj si lidé vymysleli jiné pojmenování a jiné tradiční zvyky. V Praze začaly v 18. století masopustní plesy zvané reduty, určené byly zprvu jen pro bohatší vrstvy, až v pozdějších dobách byly zpřístupněný všem zájemcům.

Masopustní veselí se završilo v úterý, kdy se v mnoha obcích pořádaly masopustní karnevalové průvody anebo divadelní představení secvičené obvykle žáky. Masopustní masky bývaly, a dodnes jsou velmi rozmanité. Nejstarší dochované záznamy o masopustních maskách jsou dochovány ze 6. století a poslední z polo­viny 16. století. Existuje několik druhů tradičních masek, které se dodnes objevují pravidelně. Patří k nim například medvěd, klibna (maska koně)neboli ko­byla, Žid, bába s nůší.Kdysi se ženám účast v průvodu zakazovala a rovněž jim byla zapovězenost se převlékat do masek. Dnes už to neplatí, přesto jde však převážně o doménu mužů. Nejznámějším tanečním karnevalem ve světě je karneval v Rio de Janeiru, dalším známým je v Santa Cruz de Tenerife.

Toto masopustní veselí končívalo v noci před popeleční středou, kdy ponocný zatroubil na roh a rychtář vyzval všechny, aby se v klidu rozešli. Druhý den tj. na popeleční středu se konzumovaly už jen mastné rohlíky s kávou nebo mlékem. Na obědovém postním menu byla servírovaná většinou čočka s vajíčkem, sýr, chléb, vařená krupice anebo pečené brambory.

A tak skončil čas masopustního veselí a nastala doba předvelikonočního půstů, které trvalo dlouhých 40 dnů, během něhož se mohli věřící připravit na největší církevní svátek Velikonoce.  

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení