Masopust a masopustní karneval.

Také v tom máte trošku zmatek a nemáte tušení, kdy se vlastně masopust slaví, a co je to za svátek? Jelikož jsme na tom stejně, pokusíme se pro vás získat pár informací, abychom sobě i Vám, toto veselí trošičku přiblížili. Tak tedy….

Pod jménem Masopust se ukrývá vlastně celé období od tří králů (6. ledna) až do začátku doby postní, kdy masopust vrcholí bujarými masopustními oslavami. I Přestože nemá Masopust s církevními tradicemi nic společného, neobejde se datum jeho přesného určení, bez nadvlády církevního kalendáře. Doba postní je stanovena přesně na dobu 40 - ti dní před Velikonočními svátky, počínaje popeleční středou, která předvelikonoční postní období zahajuje. A jelikož Velikonoce jsou pohyblivým svátkem, je i období Masopustu proměnlivé, tudíž se období masopustní neděle může pohybovat v rozmezí od 1. února až do 7. března. Masopustu se lidově říkává také ostatky, fašank, voračky či prostě a lidově karneval. Slovo karneval pochází údajně z italského slova „carne levare“, což v překladu znamená „dát pryč maso“.

Příprava na masopust podle tradic začínala ve čtvrtek před masopustní neděli, tudíž má i tento den svůj název – Tučný čtvrtek anebo Tučňák. V tento den se má člověk údajně co nejvíce najíst, aby byl celý rok při síle a měl hodně energie. Původně se hodovalo hovězí, jehněčí a zvěřina, až od 19. století nastoupila obliba zabijaček a tradiční vepřové pečeně s knedlíky a zelím, zapíjené pivem. V té době se také začala za masopustní jídlo považovat i pečená husa.

Hlavní masopustní zábava však začala až o masopustní neděli, kdy se po bohatém obědě všichni mohli věnovat tanečním zábavám, které se obvykle protáhly až do rána. Pro každý kraj si lidé vymysleli jiné pojmenování a jiné tradiční zvyky. V Praze začaly v 18. století masopustní plesy zvané reduty, určené byly zprvu jen pro bohatší vrstvy, až v pozdějších dobách byly zpřístupněný všem zájemcům.

Masopustní veselí se završilo v úterý, kdy se v mnoha obcích pořádaly masopustní karnevalové průvody anebo divadelní představení secvičené obvykle žáky. Masopustní masky bývaly, a dodnes jsou velmi rozmanité. Nejstarší dochované záznamy o masopustních maskách jsou dochovány ze 6. století a poslední z polo­viny 16. století. Existuje několik druhů tradičních masek, které se dodnes objevují pravidelně. Patří k nim například medvěd, klibna (maska koně)neboli ko­byla, Žid, bába s nůší.Kdysi se ženám účast v průvodu zakazovala a rovněž jim byla zapovězenost se převlékat do masek. Dnes už to neplatí, přesto jde však převážně o doménu mužů. Nejznámějším tanečním karnevalem ve světě je karneval v Rio de Janeiru, dalším známým je v Santa Cruz de Tenerife.

Toto masopustní veselí končívalo v noci před popeleční středou, kdy ponocný zatroubil na roh a rychtář vyzval všechny, aby se v klidu rozešli. Druhý den tj. na popeleční středu se konzumovaly už jen mastné rohlíky s kávou nebo mlékem. Na obědovém postním menu byla servírovaná většinou čočka s vajíčkem, sýr, chléb, vařená krupice anebo pečené brambory.

A tak skončil čas masopustního veselí a nastala doba předvelikonočního půstů, které trvalo dlouhých 40 dnů, během něhož se mohli věřící připravit na největší církevní svátek Velikonoce.