Tušili jste, že i na našem území jsou zaniklá města, obce či místa, o jejichž existenci vědí už pouze pamětníci? Místa, která se ztrácejí v proudění času a jen málo kdo by si dokázal představit, že právě zde se žil život jako každý jiný. Ulicemi se procházeli místní obyvatelé, z honosných zámků se rozléhala hudba, z luk a polí byl slyšet dětský smích. Dnes bych Vás chtěla pozvat do dávno zapomenutého města. Periférie s názvem Solca, dnes Karviná Doly, z jejíž původní podoby se dochoval už jen kostelík, který se vlivem důlního poddolování naklání, tudíž je přirovnávám k šikmé věži v Pise. Kostel svatého Petra z Alkantary je jedinou vzpomínkou na skutečnost, že zde zhruba před 750 lety stálo město, které mělo více jak 20 000 obyvatel.
Vítejte v historické Karviné….
Místo s názvem Karviná Doly se nalézá v jihozápadní části obce Karvina 2. Na tomto území stála původně zaniklá obec Solca. Už samotný název obce napovídá, že Karviná se řadila od pradávna k výlučně zemědělským osadám. Z této skutečnosti pramení i samotný název obce. Lze ho totiž vyvodit od - karw – býk + koncovka - ina (označující místo k něčemu). V tomto případě tedy Karvinná -oblast určená k pasení krav.
Nejstarší historické písemnosti z roku 1268 se týkají převážně osady s názvem Solca, která byla známou díky těžbě soli. Je to vůbec nejstarší zmínka o území nynějšího města Karviné, proto město letos slaví 750 let svého trvání. Od poloviny 15. století jsou majiteli obce Kitlicové, kteří se brzy začali psát Karvinští z Karviny a asi v 90. letech 16. století spravují ves Larischové ze Lhoty. A právě s jejich jménem jsou spjaty další dějiny obce a její rozkvět až do r. 1945 - celých 350 let. Larischové byli vlastníky nejen této obce, ale i několika dalších vsí a statků v okolí a zastávali významná postavení a funkce nejen u těšínského dvora, ale i ve Vídni. Značný vliv na rozkvět obce měl rok 1730, kdy byl majetek Larischů prohlášen za svobodné a samostatné panství stavovské, čímž že se karvinské panství dostalo pod pravomoc knížecí, a Karvinná se stává velmi důležitým centrem celé oblasti.
Karviná jako metropole spojena s těžbou uhlí.
Pokyn k vůbec prvnímu dovolování uhlí v toto oblasti dal v roce 1776 Erdmann Florian Larisch. Dolování se však neujalo. Až od roku 1794 se doluje uhlí na území Karviné permanentně. Otevírají se další šachty a ráz města se mění. Do otevřených šachet přicházejí pracovní síly z blízkého i dalekého okolí. Zatímco mělo město počátkem 19. století 1000 obyvatel, má před první světovou válkou obyvatel 20 000. Z malé vesnice se tak Karviná stává městem s velkým významem, vlastní radnicí, náměstím i kostelem. Malý kostelík sv. Petra z Alkantary přestal počtu věřících stačit, tudíž byl vystavěn velký kostel sv. Jindřicha. Nechyběly školy, pivovar, hotel, hospody a obchody.
Ve 30. letech se vliv těžby uhlí začal značně podepisovat na vzhledu města. Terén následkem půdního poddolování začal prudce klesat. A praskající domy byly důsledkem toho, že se začalo uvažovat o sjednocení s okolními obcemi. V roce 1949 se díky sloučení Fryštátu, Darkova, Ráje a Starého Města stává město s názvem Karviná. V dobách komunistického režimu se těžký průmysl stává prioritou a zástavba staré Karviné je obětována těžbě uhlí. Obyvatelstvo se musí přesídlit na nová sídliště a území je navždy srovnáno se zemí. Mezi zdemolovanými objekty byl i jíž zmiňovaný nový kostel sv. Jindřicha a v neposlední řadě také i největší zámek těšínského Slezska - zámek Solca i s rodinnou hrobkou Larisch-Mönnichenů. Je však jen velmi málo pramenů o místě, kde se dříve přesně nacházelo Larisch-Mönnichen impérium. V této oblasti se dnes nachází pouze odkaliště Pilňok. Ze zámeckého areálu zbyly pouze sloupy, zadní brány a boční opory schodiště jako tichá vzpomínka na doby dávno minulé. Ale pokud dovolíte samotnému zámku Solca se budu věnovat příště.
Mějte krásný den :-).
Váš nábytek v kostce
