Evropský den mozku

Jen málo kdo ví, že na 11. března připadl Evropský den mozku a v kalendáři je každoročně zapsán jako významný den. Založení inicioval český neurovědec, profesor Josef Syka, který se zabývá hlavně neurofyziologii sluchu, sluchovým systémem a vlivem hluku na člověka. Evropský den mozku bojuje za intenzivnější povědomí široké veřejnosti o úspěšných a přínosných výzkumech mozku, nejnovějších trendech a objevech. Řada odborníků prezentuje své poznatky na mnoha konferencích a přednáškách. V České republice tento den zajištuje Akademie Věd ČR a mezi nejčastější témata patří například fungování mozku nebo konkrétní případy jako je zpracování bolesti, zpracování chutí, vnímání obrazu, přenos sluchových informací.

S tímto významným dnem bychom si mohli připomenout význam mozku, nejméně probádaný orgán, bez kterého by žádný živočišný druh nemohl přežít. Mozek řídí celou nervovou soustavu a podílí se na všech tělesných funkcích (např. činnost srdce, řeč, pohyb, myšlení). Je uložený v lebeční dutině, která jej chrání před zraněním. Lidský mozek váží přibližně 1300 -1400 gramů, tedy 2% lidské váhy. Obsahuje asi 50-100 miliard neuronů, které přenáší a zpracovávají informace. Mozek můžeme zjednodušeně rozčlenit na mozkový kmen, mezimozek a koncový mozek. Anatomicky se ale dělí na tyto části: prodloužená mícha, varolův most, střední mozek, mozeček, mezimozek a koncový mozek. Každá tato část má svoji funkci a zajištuje určité tělesné pochody. Uvnitř mozku jsou čtyři mozkové komory, mezi kterými a prostorem okolo mozku a míchy koluje likvor. Celkový objem likvoru (mozkomíšního moku) je asi 150 ml, celková produkce za den je 450 ml, tedy obmění se přibližně třikrát za den. Lidský mozek vyžaduje mnohem víc energie než kterékoli jiné orgány – celou 1/5 stravy kterou zkonzumujeme, proto je také hlava teplejší než zbytek těla.

Také Vám připomíná mozek rozvětvený strom? Ano je tomu tak, rozložení šedé a bílé hmoty na řezu mozečkem připomíná korunu stromu – poeticky se mu říká strom života. V malém mozku se nalézají gangliové buňky, které vypadají jako drobné stromečky a mohou být vyjádřením prožitku. Stejně i jako koruna vydává své svědectví o vyzrálosti stromu, tak také my můžeme náš život rozvíjet v krásnou korunu myšlenek v souladu našich slov a činů.

Věděli jste například, co odborné studie prokazují? Je dokázáno, že pokud budeme mozek dobře trénovat, bude nám fungovat na plný výkon navzdory věku. Nečinnost mozku neprospívá, a čím méně ho budeme používat, tím rychleji nám může „zakrnět“. Aby se tak nestalo, můžeme sami procvičovat svou hlavu. A nemusíte nikam chodit. Procvičovat mozek můžete i v pohodlí svého domova, třeba v náručí houpací sítě či v prostorách pracovny, před sebou psací stůl. Mezi nejlepší techniky patří procvičování paměti a to například tak, že si budeme chtít zapamatovat slova nové písně, telefonní čísla rodinných příslušníků nebo různé pracovní informace. Procvičovat pozornost můžeme jednoduše – změnou věcí, které provádíme rutinně. Můžete se třeba sprchovat a druhou rukou si čistit zuby anebo si zkuste v prostorách ložnice obléct pyžamo po tmě. Důležitá je četba rozmanitých textů, hlasité čtení náročného textu nám stimuluje centrálu rychlého myšlení, a pokud umíme cizí jazyk, přepněme si alespoň tu a tam vysílání v něm. Je velmi prospěšné dát mozkové buňky do pohybu něčím novým a překvapivým, protože fungují na principu zájmu. Nezapomeňte Však ani na pravidelný spánek v bezpečí kvalitní postele, neboť během spánku se vyplavují z mozku toxické látky, které se v něm nahromadily během dne.

A ještě jeden TIP na závěr: jezte vlašské ořechy – pro mozek jsou super :-).

Mějte krásný den.

Váš Nábytek v kostce

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení