Alexander Graham Bell – tak trochu zapomenutý vynálezce telefonu

Umíte si představit svoje každodenní bytí bez mobilu či telefonu? Že ne? Pokud patříte mezi ty, kteří snad i s mobilem u ucha usínají, máme pro Vás otázku. Víte vůbec, komu za tento vynález můžeme poděkovat? Kdo uskutečnil první telefonický hovor a komu můžeme přisuzovat zásluhy za fakt, že se dnes můžeme telefonicky spojit s našimi blízkými na druhém konci zeměkoule? Pokud jste alespoň na jednu otázku nedokázali odpovědět, je právě Vám určen tento článek :-).

V prvé řadě však je třeba určitě upozornit na fakt, že mobilní telefon tak jak ho známe dnes, nemá pouze jednoho vynálezce. Telefon, který zrovna právě teď držíte v ruce je výsledkem postupné evoluce, a vynálezů mnoha lidí. Přesto, však prvenství prvního přenosu slova bylo dlouhodobě přisuzováno právě Alexandru Grahamu Bellovi, který 10. března 1876 uskutečnil vůbec první telefonický hovor. Dle nejnovějších poznatků, však vynalez telefonu byl potvrzen italskému vynálezci jménem Antonio Meucci už v roce 1849. Jeho prvenství bylo v červnu roku 2002 oficiálně potvrzeno i kongresem Spojených států. Ale pokud tedy dovolíte, věnuji dnešní článek právě Alexandrovi :-).

Pouť k prvnímu přenosu slova.

Alexander Graham Bell se narodil 3. března 1847 ve skotském Edinbughu jako druhý ze tří synů Alexandera Melwilla Bella a Elisy. Otec se celý život věnoval studiu řeči a správné výslovnosti. Řečnictví vyučoval a zaměřoval se především na hluchoněmé. V 10 letech začal Alexander Graham Bell navštěvovat privátní školu Royal High School. Po jejím absolvování odjel do Londýna, kde bydlel a dál se vzdělával u svého dědečka Alexandra Bella. Bellův dědeček se stejně jako jeho syn zabýval řečnictvím a nápravami řečových vad. Na základě tohoto intenzivního vzdělávání se Alexander Graham Bell rozhodl pokračovat ve šlépějích svého otce a děda a stát se učitelem řečnictví. Po návratu z Londýna roku 1863 začal pracovat na pozici výpomocného učitele na Westhouse School, kde učil hudbu a řečnictví. Později si prohloubil své vzdělání na koleji v Edinburgu, zvýšil si tak svou pedagogickou kvalifikaci a mohl pracovat jako plnohodnotný učitel na Westhouse School, kde vznikaly vůbec první Bellovy pokusy o elektronické přenášení hlasu.

Zvláštní na tom je že Alexandr, původně vůbec neměl v plánu vymyslet telefon. Zabýval se pouze myšlenkou vymyslet zařízení, které by bylo schopno napomoct hluchoněmým lidem, a také násobného telegrafu, který by mohl přenášet více zpráv najednou, a který chtěl pojmenovat harmonický telegraf. O užití elektřiny v přenášení zvuku začal uvažovat až roku 1874. Až 2. 6. 1875 objevi transfer zvuku mezi píšťalami umístěnými v různých místnostech. Zvuk píšťal se přenášel i bez proudu, jenž byl následně tvořen slabým magnetickým polem. Bell tak odhalil princip telefonu. Pracoval na něm společně se svým asistentem Thoamsem Watsonem. Roku 1875 se jim tak podařilo sestrojit první typ telefonu. Po dlouhé a únavné práci v laboratoři poklepal omylem Watson na membránu a Bell ve druhé místnosti zachytil signál.

15. 2. 1876 zažádal Alex o patent. Zajímavostí je, že asi o dvě hodiny později přišel s podobným patentem i zaměstnanec Western Electric Elisha. A až po mnoha soudních sporech s Western Electric bylo prvenství vynálezu připsáno Alexanderu G. Bellovi. Patent byl však vydán na přístroj, který potřeboval ještě mnoho zdokonalit. Dokázal přenášet zvuk, avšak neuměl přenášet hlas. Přenést poprvé hlas pomocí telefonu se Bellovi podařilo až 10. 3. 1876. Tehdy se do přístroje ozvala věta, která se nesmazatelně zapsala do historie: „Pane Watsone, přijďte sem, potřebuji vás“.

Díky nejen za telefon….

Alexander Graham Bell byl držitelem celkem 18 patentů a spoludržitelem dalších 12. Vynalezl třeba mikrofon, sestrojil první funkční telefon a spolu s A. C. Bellem a S. Tairotem sestrojili gramofon. Dále vynalezl rovněž fotofon - zařízení, které přenáší záznam zvuku na film. Zabýval se modely helikoptér a draků, chtěl sestrojit draka, jenž by unesl člověka. Podílel se také na konstrukci prvních letadel, a křídlových lodí a také na sestrojení nejrychlejší válečné lodi, která dosahovala rychlosti až 115 km/h.

Pokud jste se společně s námi zamysleli nad cestou, kterou musel Alexander k již zmíněné větě ujít, musíme jen potvrdit, že za vším určitě stála píle, notná dávka odhodlání a především víry. Víry, že nic není nemožné…..

Mějte krásný den.

Váš Nábytek v kostce :-).

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení